V loňském roce 2020 zemřelo 129 289 obyvatel Česka. Ve srovnání s rokem 2019 byl počet zemřelých vyšší o bezmála 17 tisíc, což představovalo 15% meziroční nárůst. Z roku na rok se roční úhrn zemřelých přitom běžně mění jen o nízké jednotky procent. (Poznámka: Jde o počty do 31.12.2021, jarní vlna Covid-19 tedy není zahrnuta).

Změny ve věkovém složení populace, tedy dlouhodobě probíhající stárnutí obyvatelstva, se na zvýšeném počtu zemřelých podílely jen malou částí, přibližně 2 tisíci. Za meziročním nárůstem počtu zemřelých o dalších 15 tisíc osob tak stálo zhoršení úmrtnostních poměrů v roce 2020. K nejvíce úmrtím přitom došlo v listopadu, kdy jich bylo 15,8 tisíce. Dalších téměř 14,2 tisíce obyvatel zemřelo jak v říjnu, tak v prosinci. Právě do těchto tří měsíců byl koncentrován meziroční nárůst počtu zemřelých.

Okolo 30 % úmrtí je aktuálně zapříčiněno onemocněním srdce, když zdaleka nejčastěji jde o ischemickou chorobu srdeční. Ta byla příčinou 14,8 % úmrtí a loni na ni zemřelo více než 19 tisíc obyvatel Česka. „Druhou nejfrekventovanější příčinu smrti představovaly až do roku 2019 cévní nemoci mozku. V roce 2020 však tuto pozici obsadil covid-19. Ten byl určen jako základní příčina smrti u 10,5 tisíce zemřelých, tedy u 8 % ze všech zemřelých. Mozkové příhody se 7,6 tisíci zemřelými se posunuly na třetí místo,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Čtvrté místo zaujalo selhání srdce (6,7 tisíce zemřelých), páté pak zhoubný nádor plic (5,3 tisíce).

Covid-19 podstatně promluvil do statistiky zemřelých i na úrovni jednotlivých krajů. Druhou nejčetnější příčinou po chronické ischemické chorobě srdeční byl ve všech krajích s výjimkou krajů Olomouckého a Moravskoslezského, kde byl třetí za srdečním selháním. Největší podíl z celkového počtu zemřelých připadl na covid-19 v Kraji Vysočina (10,2 %) a v kraji Karlovarském (9,5 %), naopak nejmenší (7,2 %) v kraji Plzeňském.

„Chronická ischemická choroba srdeční a covid-19 byly v roce 2020 na prvním, resp. druhém místě v žebříčku nejčastějších příčin smrti jak u mužů, tak u žen, cévní nemoci mozku byly však třetí nejčastější příčinou pouze u žen. U mužů toto místo zaujal zhoubný nádor plic,“ upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. Úroveň úmrtnosti na většinu nejčetnějších příčin smrti byla u mužů vyšší než u žen a stejně tak tomu bylo v případě měr úmrtnosti na covid-19. Intenzita úmrtnosti mužů v důsledku covidu-19 byla oproti ženám dvakrát vyšší.

Covid-19 pronikl do desítky nejčastějších příčin smrti již pro zemřelé ve věku 25-44 let, když obsadil se 72 zemřelými 8. místo, avšak jeho podíl na všech úmrtích v tomto věku byl pouze 2,5procentní. Ve věkové kategorii 45-64 let obsadil již 5. místo (789 úmrtí; 5 % zemřelých) a u osob o deset let starších, tedy 65-74 letých, místo třetí (2,4 tisíce úmrtí; 8 % zemřelých). V jejich případě byl ale odstup od druhé nejčastější příčiny, kterým byl v tomto věku zhoubný nádor plic, minimální. Ve dvou nejstarších seniorských kategoriích 75-84 let a 85 a více let byl covid-19 již druhou nejčastější příčinou smrti (4,0 tisíce, resp. 10 % zemřelých a 3,3 tisíce, resp. 8 % zemřelých). V případě 75-84letých bylo úmrtí na chronickou ischemickou chorobu srdeční oproti covidu-19 více pouze 1,4krát, mezi 85 a víceletými však již 2,8krát. Oproti úmrtím v mladším věku se u obyvatel nad 75 let dostávají více do popředí jako příčiny smrti také hypertenze (5 % úmrtí), demence (5 %), cukrovka (4 %) či záněty plic (3 %). Úmrtí na rakovinu je již méně.

Z celkového meziročního nárůstu počtu zemřelých o 17 tisíc, resp. počtu 15 tisíc zohledňujícího stárnutí obyvatel, vysvětluje covid-19 jako určená základní příčina smrti přibližně 70 % těchto nadúmrtí. Více než tři tisíce nadúmrtí lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejvíce z nich na srdeční selhání (1,2 tisíce), hypertenzi či chronickou ischemickou chorobu srdeční (obě více než 800). Dalších několik set nadúmrtí lze nalézt mezi zemřelými v důsledku diabetes mellitus (přibližně 650), Alzheimerovy nemoci či jiné demence (cca 500) a také mezi úmrtími na zánět plic (cca 300). Úmrtnost v důsledku sebevražd se oproti úrovni roku 2019 nijak zvlášť nezměnila. Totéž platí i pro všechny nehody dohromady, když u dopravních nehod je dokonce patrný meziroční pokles, stejně jako u vražd.

Z pohledu jednotlivých kalendářních měsíců byla kromě covidu-19 patrná zvýšená úmrtnost v posledním čtvrtletí i u dalších nemocí, zejména těch chronických a zánětů plic. Síla covidu-19 byla v roce 2020 největší v listopadu, kdy za jediný měsíc zemřelo na covid 4,5 tisíce osob, tj. dvakrát více než na všechny zhoubné novotvary dohromady.

Covid-19 jako příčina úmrtí v roce 2020

Vzhledem k výjimečnému počtu úmrtí v roce 2020, který nepochybně souvisí s epidemií covid-19, má velký význam rozbor příčin úmrtí u covid-19 pozitivních pacientů. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR) shrnul základní výsledky analýz mortalitních dat za rok 2020, jejichž detailnější publikace bude následovat (Poznámka: Prezentaci najdete pod linkem uvedeným pod článkem).

Zpracování dat probíhalo v souladu s mezinárodními metodikami. Úmrtí v důsledku covid-19 se dle Světové zdravotnické organizace (WHO) definuje jako úmrtí v důsledku klinicky odpovídajícího onemocnění u osoby s potvrzenou nebo pravděpodobnou nákazou původcem covid-19, pokud není přítomna jiná příčina úmrtí.

Data pro takové posouzení poskytují Listy o prohlídce zemřelého, které byly validovány proti zdravotnické dokumentaci pacientů a proti datům centrálního systému pro řízení epidemie.

„Z rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví byl do validací dále zapojen panel klinických expertů, který provedl detailní ověření příčin smrti u více než 4 200 nejvíce komplikovaných případů. Výstup klinických validací byl podkladem pro určení základní příčiny smrti Českým statistickým úřadem,“ uvedl Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Celkem bylo za rok 2020 nahlášeno 17 235 úmrtí v přímé nebo nepřímé souvislosti s covid-19. Z toho 11 968 záznamů bylo průběžně hlášeno poskytovateli zdravotních služeb do centrálního systému pro řízení epidemie a 5 267 záznamů bylo doplněno následně (úmrtí mimo nemocnice, zpětné dohlášení dat, pitvané případy apod.). „Provedené validace a vyhodnocení příčin smrti prokázaly, že v 10 539 případech úmrtí, tedy u 61,1 %, byl covid-19 také jeho základní příčinou,“ shrnula závěry Šárka Daňková, garantka registru List o prohlídce zemřelého ÚZIS ČR.

„U 6 696 případů, tedy 38,9 %, naopak covid-19 základní příčinou úmrtí nebyl,“ doplnila Daňková. Dominantními příčinami úmrtí v těchto případech byly nemoci oběhové soustavy (45 %), zhoubné nádory (14 %), nemoci dýchací soustavy (13 %) a diabetes mellitus (6 %).

Validace panelu expertů a další rozbory hlášení poskytovatelů zdravotních služeb ukazují, že v cca 5 % úmrtí s covid-19 nesouviselo. Také u pacientů s covid-19 jako základní příčinou smrti je doložena řada dalších vážných chorob (komorbidit), mezi kterými dominují ischemická choroba srdeční (19 %), diabetes mellitus (19 %), zhoubné nádory (7 %) nebo onemocnění nervové soustavy (8 %). Průměrný věk zemřelých na covid-19 byl 77 let u mužů a 81 let u žen, přičemž 89 % těchto pacientů zemřelo v nemocnici.

Převzato, kontakt, celé prezentace z tiskové konference:

https://www.czso.cz/csu/czso/covid-19-byl-vloni-druhou-nejcastejsi-pricinou-smrti