PLNĚ HRAZENÝ LÉK, tedy bez doplatku pacienta, PO ČESKU:

1) Plně hrazený musí být lék, který se dává na stejné onemocnění, tedy ve stejné indikaci!

Neřeší se, např. že plně hrazený je lék z 1. generace, ale pacient má na lék z 1. generace nežádoucí reakci, proto musí brát lék z 2. generace.

Prostě je zajištěný plně hrazený lék v dané indikaci.

2)

Zjišťuje se, kolik balení se za uplynulých 12 měsíců plně hrazeného léku (= ten bez doplatku pacienta) dovezlo do Česka, ALE neřeší, se, zda bude dost balení pro dost pacientů!

Stává se, že plně hrazený je lék, který v uplynulých 12 měsících měl spotřebu do 3% (z celkového objemu distribuovaných léků se stejnou léčivou látkou!)

Pojišťovny ani lékový ústav neřeší, zda lék např. se spotřebou do 3% za rok farmaceutická firma doveze ve větším množství, aby byl jeho podíl na spotřebovaných baleních třeba 50% a když je plně hrazený, dostal se alespoň k 50% pacientů !!

Farmaceutické firmy se proti takovému postupu odvolávají na Ministerstvo zdravotnictví, pacientské organizace mlčí.

3)

Spotřeby balení se zjišťují nikoliv z lékáren, ale z objemů balení na úrovni distribuce.

4)

Přestože se plně hrazený lék bere bez ohledu na léčivou látku, prostě musí být plně hrazený lék pro danou indikaci (např. léčba deprese), podíl na spotřebě se u léků počítá pouze ze spotřeby té léčivé látky, ke které lék patří.

Proto pokud měl lék spotřebu v rámci své léčivé látky pod 3%, v rámci všech léčivých látek, které se berou do úvahy, při zajištění plně hrazeného léku, může mít pak lék daleko nižší spotřebu!!