Erektilní dysfunkce je často neřešená a neléčená, protože muži vyhledají lékaře až po řadě let potíží.

Odhaduje se, že erektilní dysfunkcí trpí ve Velké Británii 17 až 26 % mužů starších 18 let.

Ve skupině od 40 let do 70 let přitom výskyt rostl z 52 % na 67 % u sedmdesátiletých mužů. Z uvedených 67 % sedmdesátiletých mužů potom trpěla polovina z nich středně závažnou až závažnou formou erektilní dysfunkce.

Onemocnění erektilní dysfunkcí sebou nese vysoké náklady z veřejného zdravotnictví.

Ve Velké Británii spočítali, že v letech 1997 až 2000 se zvýšil počet mužů s erektilní dysfunkcí ze 79.800 mužů (1997) na 257.984 mužů (2000) a vzrostly náklady britského zdravotnictví spojené s léčbou erektilní dysfunkce z 29,4 mil. liber (1997) na 73,8 mil. liber (2000). Nejvyšší podíl v nákladech ze zdravotnictví představovala návštěva a konzultace lékaře - specialisty (32,0%), předpis sildenafilu (26,2 %), psychologicko - sexuální léčba (13,6 %) a návštěva s konzultací praktického lékaře (12 %).

Vedle finanční stránky je důležité také negativní ovlivnění kvality života nemocných, která je u nemocných s erektilní dysfunkcí, oproti zdravé mužské populaci, snížená, jak ukazuje obrázek níže:

(Vysvětlivky k obrázku: Normal male population = zdraví muži; UK male population with ED = muži ve Velké Británii s erektilní dysfunkcí; Health state index = kvalita života; Age (y) = věk života v letech)

Vliv poškozené funkce penisu na kvalitu života mužů potvrzují i práce, které sledovaly vliv Peyronovy nemoci (tj. nemoc, která se vyskytuje u 3,2 % až 13 % mužů s maximem mezi 50 a 60 lety, při které dochází k deformitám/ zakřivením penisu, což zamezuje možnost uskutečnění pohlavního styku) na kvalitu života.

U mužů s Peyronovou nemocí, přestože současnou erektilní dysfunkcí trpí pouze část mužů s Peyronovou nemocí, vyvolává samotné onemocnění penisu, Peyronova nemoc, u 62,4 % nemocných mužů depresivní onemocnění, z toho u 48 % nemocných jde o středně závažnou až závažnou formu deprese (26 %, resp. 21 %).

Obrázek deformity penisu u Peyronovy nemoci, převzatý z knihy Urologické operace

V České republice byli v letech 2012 až 2015 hospitalizováni pro poruchu potence z různých příčin muži v počtech jednotek osob, v závislosti na stanovené diagnóze, jak ukazuje následující tabulka.

Tabulka: Počet hospitalizací na odděleních v nemocnicích v ČR v letech 2012 až 2015 (zdroj pro data v tabulce: Národní registr hospitalizovaných, jehož správcem je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR, www.uzis.cz); zpracoval Pavel Kudrna):

Porovnáním odhadovaného počtu mužů, kteří trpí erektilní dysfunkcí, případně Peyronovou nemocí, a počtu mužů, kteří byli v souvislosti s těmito diagnózami hospitalizováni je zřejmé, že léčba erektilní dysfunkce i Peyronovy nemoci probíhá v absolutní většině případů ambulantně.

Zdroje:

Mezinárodní klasifikace nemocí. Desátá revize. Aktualizovaná verze k 1. 4. 2014. [online] Dostupné z URL < https://www.uzis.cz

Národní registr hospitalizovaných, jehož správcem je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (www.uzis.cz). Jedná se o počet hospitalizací na odděleních v nemocnicích v ČR.

Wilson ECF, McKeen ES, Scuffham PA. The Cost to the United Kingdom National Health Service of Managing Erectile Dysfunction. Pharmacoeconomics 2002; 20 (13): 879-889

Guest JF, Gupta RD. Health-Related Quality of Life in a UK-Based Population of Men with Erectile Dysfunction. Pharmacoeconomics 2002; 20 (2): 109-117

Zvara V, Horňák M a kol. Urologické operace. 1. Vydání. Osveta 2010

Nelson CJ, Diblasio C, Kendirci M et al. The chronology of depression and distress in men with Peyronie's disease. International Society for Sexual Medicine. J Sex Med. 2008 Aug;5(8):1985-90

Paulis G, Romano G, Paulis A. of erectile dysfunction in patients with Peyronie’s disease: a retrospective analysis of 309 cases. Research and Reports in Urology. 2016: 8, 95 – 103

zpracovala autorka webu, Ivana Minarčíková