V lékárně můžete potkat v bílém plášti lidi různých profesí a různého vzdělání:

paní uklízečka

paní sanitárka

Obě tyto profese můžete vidět uklízet, doplňovat léky do polic, přihrádek. Tyto paní mají většinou základní vzdělání. Paní sanitárka má kurz pro sanitárky, proto ví, např. jakým způsobem, jak často a čím se mohou mýt různé druhy povrchů, nádobí, obalového materiálu (např. z plastu); tyto paní mohou pracovat s PC při příjmu, popř. fakturaci zboží.

Zodpovídají za čistotu v lékárně, popř. za bezchybně umyté nádobí a obalový materiál.

Lepí cenovky na jednotlivé krabičky, které si klienti a pacienti v lékárně kupují.

Zajišťují pochůzky (pošta, zdravotní pojišťovny) a nákupy drobných věcí do lékárny (obálky, mycí prostředky)

paní laborantka

Tuto paní potkáte "za pultem" (v lékárně "za tárou") jen u volného prodeje. Je to paní, která má minimálně odborné středoškolské vzdělání zakončené maturitou (střední zdravotní škola, obor farmaceutický laborant).

Poradí klientům s volným prodejem, popř. když neví, jde se poradit s lékárnicí nebo s lékárníkem. Ovšem paní laborantka většinou ví. Pokud paní laborantka neví, jde většinou o poradu v oblasti léků, když jde o jejich vzájemnou kombinaci nebo když jde o jejich kombinaci s dalším doplňkem stravy. Na poradu má blízko lékárníka, protože, kdo z nás ví všechno? 

V některých druzích sortimentu volného prodeje mohou být větší odbornice paní laborantky než lékárníci a lékárnice (např. v kosmetických krémech)

Stále se vzdělává.

V  zázemí lékárny připravuje např.masti, dělá čípky, dělá tobolky, roztoky na potírání, atd.

Přijímá zboží, doplňuje zboží do polic a zásuvek, může objednávat zboží pro volný prodej.

paní lékárnice nebo pan lékárník

Tuto paní nebo tohoto pána potkáte za tárou u "výdeje na recept", ovšem může být i u "volného prodeje". Lékárníci mají vysokoškolské vzdělání, vystudovali farmaceutickou fakultu.

Jsou odborníky na léčiva recepturní i volně prodejná.V odbornosti v oblasti léčiv a léčivých látek mají lékárníci a lékárnice nezastupitelnou roli. Věřte, že lékům rozumí nejvíce ze všech profesí. Vždyť lékárník se lékům věnuje pět let na vysoké škole, ale např. lékař se jen lékům věnuje v jedné zkoušce na vysoké škole.

Stále se vzdělávají (dost často ve svém volném čase, často za vlastní peníze)

V zázemí lékárny lékárníci a lékárnice kontrolují recepty, které vyexpedovali, zda neudělali nějakou chybu.

Připravují nebo také dělají fakturaci receptů pro jednotlivé pojišťovny.

Mohou připravovat veškeré lékové formy (oční kapky, infuze, medicíny na užívání, atd.), popř. navažují účinné léčivé látky, které mohou do lékové formy zpracovat paní laborantky (většinou, když lékárník "nestíhá")

Objednávají léky, popř. i zboží na volný prodej.

Kontrolují kvalitu a správnost dodaných surovin pro přípravu lékových forem (mastí, čípků, atd.)

Pokud se v lékárně vyskytne jakýkoliv problém, musí jej umět vyřešit.

Jsou schopni zastat kteroukoliv z předchozích profesí.

Redaktoři MF Dnes napsali článek, ve kterém popletli dvě profese - lékárníka a farmaceutickou laborantku. Je to stejné, jakoby popletli profesi lékaře a jeho zdravotní sestry; profesi chirurga a instrumentářky na sále, zubaře a jeho zdravotní sestry, apod.

Každý z nás ví, jaký je rozdíl v ambulanci mezi prací zdravotní sestry a prací lékaře.

Věřím, že můj popis práce jednotlivých profesí v lékárně pomůže i případným redaktorům MF Dnes, aby přestali psát popletené články!!