Z důvodu snižování úhrad pojišťoven (např. od 1. května přes 200 antidepresiv) dochází k výraznému podfinancování lékáren.

Především proto v roce 2015 zaniklo 93 lékáren, zejména v malých obcích. Tento úbytek nemůže nijak nahradit ani 44 lékáren nově otevřených v nákupních centrech na okrajích velkých měst.

Současně se pacientům dále zhoršila situace s dostupností mnoha léků. (A pokud jim zanikla lékárna v obci, zhoršila se jim i dostupnost lékárenské péče:-(
 

Nedostupnost léků - časová, místní i finanční se stává celostátním problémem.

Výsledkem snahy zdravotních pojišťoven o optimalizaci zdravotní péče v ČR cestou neustálého snižování úhrad za léky jsou nejen doplatky pro pacienty, ale také nedostatek léků - v důsledku jejich reexportů i vlivem sníženého zájmu výrobců léky do České republiky dovážet nebo je pro české pacienty vyrábět. (Reexport léků prakticky znamená, že v Česku jsou léky tak levné, že se některým šikovným ekonomicky smýšlejícím člověkům vyplatí je v Česku nakoupit, přebalit do nové krabičky a vyvést je do jiného státu EU. Pokud u nás stojí krabička léku 100 Kč a např. ve Velké Británii (po přepočtu z liber) 500 Kč, je zisk jasný, penízky se sypou...a léky samozřejmě mohou stát i v řádu tisíců, desetitisíců Kč - to pak stačí na příjemný zisk reexport pár krabiček v posledním modelu pěkného autíčka.)

Lékárny, v první řadě ty z malých měst, nedostávají od pojišťoven dostatečně zaplaceno za lékárenskou péči, kterou poskytují svým pacientům lékárníci.

Současně je na lékárníky kladeno stále více požadavků, zejména ze strany státní správy.

Snižování úhrad zdravotních pojišťoven tak znamená často vyšší doplatky pro pacienty a současně zhoršení podmínek pro provoz a dostupnost lékáren, zejména v menších obcích. Důsledkem je zrušení provozu téměř padesáti lékáren v České republice v loňském roce a významné rozdíly v doplatcích na léky. Ty jsou součástí zdravotní péče a musí být dostupné všem pacientům za stejných podmínek. (Daně si platíme všichni podle stejných pravidel - proč má mít menší doplatek někdo, kdo bydlí ve velkém městě, oproti jinému, kdo bydlí v malém městě? Proč stát toleruje tento nespravedlivý přístup ke stejné lékárenské péči? Proč stát nezavede jednotné doplatky za léky napříč všem lékárnám v celé republice?)

Česká lékárnická komora proto přijala výzvu ministra zdravotnictví a připravila dříve avizovaný návrh změny odměňování, který spočívá v zavedení fixní částky za poskytovanou lékárenskou péči.

Tedy platbou zdravotních pojišťoven za odbornou lékárenskou práci, na kterou lékárníci studují 5 let vysokou školu, a pro kterou se musí soustavně celoživotně odborně vzdělávat (což je kontrolováno!). Nikoliv platbou za práci obchodníka, jako je tomu doposud. (Nic proti obchodníkům!! Ale proč se lékárníci učí na farmacii např. interní medicínu ze stejných skript jako medici nebo proč umí každou kytku, která roste nejen česky, ale také latinsky a znají co obsahuje, k čemu slouží, jak se užívá, atd.? Proč se tak mrhá znalostmi lékárníků?)

Převzato a plné znění na: www.lekarnici.cz

Kurzívou komentáře autorky webu