Strava při osteoporóze

Jedním ze základů předcházení vzniku osteoporózy nebo zabránění ztrátám hmoty kostí v dospělosti je rozumná strava. Jen stravou kostem dodáme dostatek "stavebního materiálu". = když stavíte dům, nestačí mechanizace (u osteoporózy bych ji přirovnala k pohybu), potřebujete i materiál na stavbu!

ROZUMNÁ = RACIONÁLNÍ STRAVA = dodávání dostatku "stavebního materiálu" pro kosti.

Zajistit dostatečný příjem bílkovin, vápníku, vitamínu D, hořčíku, minerálů a omezit příjem negativně působících látek

Bílkoviny: doporučený denní příjem 1g/kg/den

Málo bílkovin ve stravě je častá u starších nemocných a vede k oslabení svalové síly, zvyšuje riziko pádů a osteoporotických zlomenin. Byl prokázán nepříznivý účinek vysokého příjmu masa, který potlačí příznivý vliv vápníku na vápníkovu bilanci. Příčinou je okyselení vnitřního prostředí aminokyselinami obsahujícími síru (živočišné a rostlinné proteiny). Nepříznivý vliv proteinů na kost je tlumen množstvím vápníku ve stravě a alkalickou stravou ve formě ovoce a zeleniny (dodržet poměr rostlinných a živočišných bílkovin 1:1)

Vápník:

Nejvýhodnějšími zdroji vápníku jsou mléko a mléčné výrobky, u kterých přítomnost laktátu příznivě ovlivňuje vstřebatelnost vápníku. Využitelnost vápníku zvyšují mléčný cukr a kyselé prostředí, proto jsou nejlepší zakysané mléčné výrobky. Množství vápníku nesouvisí s tučností mléčného výrobku Koncentrace vápníku v mléce nezáleží na tučnosti mléka.

 Z živočišných zdrojů se vstřebá až 30% vápníku, z rostlinných 10%. Také proto potrava bez mléčných výrobků (např. vlivem laktátové intolerance, jejíž incidence v naší populaci je 12-14% a až u 70% je neléčená) obsahuje zhruba 500mg vápníku, proto je vhodné užívat vápník v tabletách, které jsou vedeny jako léčivý přípravek (= takové, které mohou být předepsány na recept).

Vstřebatelnost vápníku se zhoršuje přítomností oxalátů (špenát, fazole, červená řepa, rebarbora), fytátů a vysoké množství vlákniny ve stravě (cereálie). Nevhodný je také příjem fosfátů (sladké nápoje, např. coca-cola), fosforečných kyselin (tavené sýry), nadměrný příjem kuchyňské soli (zvýšení vylučování vápníku močí).

Kouření má škodlivý vliv na kostní metabolismus a je spojen se snížením kostní hmoty u žen po menopauze.

Škodlivý vliv kofeinu na kost nebyl prokázán.

V praxi se setkáváme s intolerancí mléčné stravy a deficitem laktázy. Incidence laktátové intolerance v naší populaci je 12-14% a riziko neléčené a nepoznané intolerance laktózy je vysoké, kdy se uvádí až 70%. Proto, pokud mléčné výrobky nemůžete, ROZHODNĚ se domluvte se svým praktickým lékařem na doplňování vápníků ve formě tablet.

Vitamín D:

Cholekalciferol (vitamín D3) vzniká ozářením UV paprsky v kůži. Stravou přijímáme zhruba 50-150 IU vitamínu D denně. Vyšší koncentrace jsou v rybím tuku, mořských rybách, vaječném žloutku, olejovkách, másle, mléce. S věkem postupně klesá enzymatická výbava zajišťující tvorbu vitamínu D v kůži až o 75% a nestačí zajistit dostatečnou zásobu D vitamínem ve stáří. Bývá snížena také přeměna na aktivní derivát vitamínu D, protože s věkem se snižuje funkce ledvin. Důsledkem je nedostatečná saturace D vitamínem (= nedostatečné množství vitamínu D v organismu), porucha absorpce vápníku (= horší vstřebání vápníku ze stravy do organismu), zvýšená hladina parathormonu, akcelerace kostního obratu a kostní ztráty. Cílem dostatečné saturace D vitamínem je potlačit sekreci parathormonu.

Hořčík

Ve kostře je zhruba 60% hořčíku z celého těla. Podílí se na přeměně vitamínu D na kalcitriol (= aktivní derivát = ten, který účinkuje). Vstřebatelnost ze stravy je v tenkém střevě 30-40%. Vstřebávání hořčíku pozitivně ovlivňuje vitamín D.

Dlouhodobý nízký příjem hořčíku ve stravě vede ke zrychleným ztrátám kostní hmoty a vyššímu výskytu zlomenin.
Doporučovaný denní příjem je 300-400mg a epidemiologické studie ukazují, že příjem hořčíku ve stravě je často nižší. Přirozeným zdrojem hořčíku je především rostlinná strava: luštěniny, rýže, zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, semena, brambory, ořechy, minerální vody shořčíkem. Potřeba hořčíku stoupá při vysokokalciové dietě.

Denní dávky hořčíku není vhodné překračovat, protože mineralizaci kosti může negativně ovlivnit i nadměrný příjem hořčíku (= nadbytek hořčíku může zhoršit stav kosti).

Zinek

Zvyšuje novotvorbu kostí, tlumí kostní resorpci a ovlivňuje příznivě syntézu kolagenu.

Doporučená výživová dávka je 10-12mg denně, kostní denzitu ovlivňují dávky vyšší než 15mg. Vstřebatelnost zinku ve střevě je průměrně 20% a je negativně ovlivněna vysokým příjmem fytátů a vysokou konzumací rafinovaných potravin (cukr, bílé pečivo). Důvodem nižšího vstřebávání zinku ve střevě je paradoxně dlouhodobý příjem vysokých dávek vápníku vlivem tvorby nevstřebatelných komplexů vápníku a zinku. Ve stravě najdeme nejvíce zinku v ovesných vločkách, luštěninách, žloutku, vepřovém masu, rybách, méně v mléce.

Mangan, měď, bór

Aktivizují řadu enzymatických systémů. Denní příjem bóru se v ČR pohybuje v rozmezí 2-20mg, doporučený denní příjem je 1,7 – 7mg. Spotřeba manganu a mědi se v ČR odhaduje na dolní hranici doporučené potřeby. Jejich zdrojem jsou potraviny rostlinného původu, popř. pestrá strava s omezením rafinovaných potravin.

Křemík

Je nedílnou součástí kostry, je nezbytný pro její růst a stimuluje tvorbu kolagenu, zlepšuje mineralizaci a podílí se na tvorbě glykosaminoglykanů. Obvyklý příjem v populaci je vyšší než je doporučovaná potřeba. Jeho zdrojem jsou hlavně potraviny rostlinného původu.

Vitamín K

Příznivě ovlivňuje kost. Přijímáme ho v listové zelenině a v některých rostlinných olejích. Menší podíl zajišťují baktérie v tlustém střevě. U 90% populace je příjem dostatečný k zajištění krevní srážlivosti, ale je nedostatečný k zajištění dostatečné tvorbě bílkovin v kosti. S nedostatkem se setkáváme u starších osob v souvislosti s nízkým množstvím bílkovin ve stravě, popř. u dlouhodobé léčby širokospektrými antibiotiky (= kdy dochází k dlouhodobým průjmům). K suplementaci vitamínem K u osteoporózy zatím chybí důkazy (=zatím nejsou klinické studie jak ovlivnilo osteoporózu podávání vitamínu K pacientům s osteoporózou).

Chlorid sodný = kuchyňská sůl

Zvýšený příjem soli v potravě zvyšuje vylučování vápníku močí a může přispívat k rozvoji osteoporózy. Omezení příjmu soli snižuje ztráty vápníku močí, ale nemá vliv na prevenci zlomenin.

ZDROJ:

1.      Kučerová I.: Výživa v prevenci a v léčbě osteoporózy, Interní medicína pro praxi, 2010, 12(9), 450 – 453